Mnohovesmír

Lebky nejstarších moderních lidí z vykopávek v etiopském Herto dokazují, že lidé, kteří se před zhruba 160 000 lety potulovali po afrických pláních nám byli pozoruhodně podobní. Zdá se, že věda nakonec přece jen objevila Enkiho stvoření, jemuž Sumeři říkali Adapa…

.

Umělecké ztvárnění člověka podle nalezených fosílií.

Nalezené zkamenělé lebky dvou dospělých a šesti nebo sedmiletého dítěte nesou „zřetelné znaky jakéhosi hrůzného pohřebního obřadu“ a jsou nejstarší, které se honosí etiketou homo sapiens. Pozůstatky lidí objevené v Etiopii a Izraeli jsou asi o 30 000 let mladší.

Dřívější „člověk z Herto“ žil na pobřeží mělkého jezera, které vzniklo před asi 260 000 lety dočasným přehrazením řeky Awash nějakou přírodní překážkou. V jezeře žili početní hroši, krokodýli a sumci, zatímco okolo se potulovali buvoli.

Vrstva usazenin a vulkanické horniny, v níž byly zkameněliny nalezeny, byla kombinací dvou metod datována do období mezi 160 000 až 154 000 lety. Tým z Centra pro geologickou chronologii v Berkeley, který vedl asistující profesor geologie Paul R. Renne, přitom použil metodu argon/argon. Wolde Gabriel z Národní laboratoře v Los Alamos a Bill Hart z Miamské univerzity v Ohiu následně k určení vztahů mezi datovanými vrstvami využili chemie vulkanických vrstev. 

Metoda argon/argon je ovšem mnohými experty považována za velmi nespolehlivou. Pokud byla některá z vrstev datována pouze tímto způsobem, nelze seriózně hovořit o „křížovém ověření“, protože veškeré ostatní chemické analýzy se opírají o sporný základní údaj. Tento závažný nedostatek nelze zastřít ani uvedeným výpisem jmen a renomovaných univerzit. 

Lebky objevené a popsané 16 výzkumníky, pocházejícími převážně z Kalifornské univerzity, hrají hlavní roli v aktuálním vydání časopisu Nature. 
"Stále nám scházely přechodové fosílie vyplňující mezeru mezi předčlověkem a moderními lidmi v období před 100 000 až 300 000 lety. A právě sem fosílie z Herto přesně zapadají," sdělil Tim White, zástupce vedoucího týmu který prováděl vykopávky a analýzu místa nálezu. "Ted už konečně víme, jak vypadali naši přímí předchůdci."

Tým provádějící vykopávky u Middle Awash sestával z více než 45 vědců, specialistů na geologii, archeologii a paleontologii z celkem 14 zemí. V tomto jedinečném studijním prostoru byly nalezeny fosílie, datované od současnosti až do minulosti sahající do hlubiny více než 6 milionů let, které podle názoru některých akademiků poskytují zřetelný obraz lidského vývoje od opičích předků po současného člověka. 
"Lidské fosílie z Herto představují vrchol správně kalibrované posloupnosti afrických zkamenělin," možná poněkud ukvapeně říká White, a aniž by zmínil skutečně propastný rozdíl mezi tímto a ostatnímu nálezy „nezaujatě“ dodal: "Toto je jasný fosilní důkaz, že náš druh vznikl v rámci evoluce."

Lebky byly sestaveny ze zlomků, nalezených roku 1997 (sic!) v místě bohatém na fosílie, v suchém prašném údolí poblíž Middle Awash river. Samotná dětská lebka byla roztříštěna na více než 200 kousků, rozptýlených po značné ploše, Výzkumníci strávili jejím sestavováním takřka tři roky. (Údajný „hrůzný pohřební rituál“ se zřetelně podobá himalájskému obyčeji: hlava mrtvého, schránka věznící ducha, je rozdrcena a tělo vystaveno napospas ptákům.)

Lebky byly nalezeny asi 200 metrů od sebe, společně s fragmenty kosterních pozůstatků asi sedmi dalších pradávných lidí. Jak výzkumníci říkají, vztah mezi třemi lidmi, jejichž lebky byly nalezeny, je neurčitelný.

Nad moderním vzhledem lebek vyjádřili značný údiv australští antropologové. "Mají opravdu mimořádně moderní vzhled," řekl Stephen Collier, docent archeologie na University of New England. "Před deseti lety by nález něčeho tak moderního vůbec nikdo nečekal."

Geolog Jim Bowler, který v roce 1974 objevil nejstarší australské lidské pozůstatky 40 000 let starého „Mungo člověka“ bez okolků prohlásil, že lebky jsou „pozoruhodně podobné“ lebkám moderních lidí. "Kdybyste tohoto chlapíka strčili do šedivého obleku, nevzbudil by mezi lidmi na ulici australského města žádnou pozornost," dodal.

Navzdory vysoké podobnosti s moderním člověkem se lebky předchůdců poněkud liší očními oblouky, vpadlejšími tvářemi a „podlouhlou, hrubší mozkovnou“.

Zatímco současní lidé jsou klasifikováni jako homo sapiens sapiens, byl pro majitele nově objevených lebek nakvap vymyšlen poddruh, homo sapiens idaltu (v africkém jazyce Afar "starší").

Profesor Groves konstatoval, že moderně vyhlížející lebky představují další důkaz podporující tvrzení, že se homo sapiens vyvinul pouze v Africe, než před zhruba 100 000 lety opustil tento kontinent (teorie Out of Africa), rozptýlil se do zbytku světa a vytlačil starší a primitivnější lidské druhy, jako neandrtálce a možná také homo erectus.. 

Opozice prosazuje multiregionální teorii tvrdící, že se homo sapiens vyvinul souběžně v Africe, Evropě i Asii.

Jinými slovy: Za velmi opatrnými slovy archeologů, kteří už v roce 1997 nalezli cosi, co je pořádně vyděsilo – lebky moderních lidí, kteří se od nás lišili asi tak, jako se od sebe liší současné lidské rasy, se skrývá jediné – tito lidé byli velmi podobní současným domorodým obyvatelům Austrálie, pokud se ovšem nejedná o tutéž rasu. To vysvětluje dlouhé konzultace s australskými kolegy. Zařazení objevu do nového „poddruhu“ je útěkem od reality. 
Nález dokazuje to, nač australští Aborighinové poukazují odjakživa: že kdysi společně s jinými rasami tvořili lidské společenství, které bylo rozprostřeno po celé Zemi. 
A Aborighinové tvrdí ještě jednu věc: „Všichni lidé jsou bratři, kteří na Zemi přišli z hvězd…“

Tento šest let ututlávaný převratný nález výrazně podporuje tvrzení Zecharii Sitchina, který ve svých knihách, na základě interpretace prastarých sumerských textů, postuloval umělé vyklonování člověka z primitivní bytosti „bohem“, nesoucím jméno Enki. Jeho laboratoř, „dům vdechovaného života“, byla – v Africe…

12.6.2003
Podle různých zahraničních zdrojů
gewo

WM magazin, 2003,   www.mwm.cz