Jdi na obsah Jdi na menu
 


Stáří lidské DNA udivuje genetiky

8. 8. 2013

Počátky moderního člověka se posunují

Američan má DNA, která je mnohem starší, než vědci předpokládali. Překvapivý objev přepisuje historii moderního člověka. Záhady kolem lidské DNA pokračují.

Muž s DNA, která neexistuje

Původ nejstarších moderních lidí byl zatím kladen do doby vzdálené asi 200 tisíc let. Stačila DNA jednoho Afroameričana a všechno je jinak. Počátek moderních lidí se posunuje do minulosti vzdálené 340 tisíc, ale možná i půl milionu let. Může za to Albert Perry, Američan z Jižní Karolíny. Jeho DNA se dostala ke genealogické analýze u americké firmy Family Tree. A tamní analytici užasli: zjistili, že jeho chromozom Y nepatří do žádné známé skupiny!

Záhadné DNA se ujal genetik z Arizonské univerzity profesor Michael Hammer. Jeho laboratoř se specializuje na výzkum původu člověka. Perryho rodokmen v mužské linii neodpovídal žádnému existujícímu stromu chromozomu Y. Společný předek Alberta Perryho v mužské linii žil v době, kdy na Zemi neměli žít žádní moderní lidé! Převládající vědecká teorie předpokládala, že homo sapiens se objevil na naší planetě před 200 tisíci lety. Jenomže Perryho chromozom Y mířil do doby před 340 tisíci lety. „Nikdo nečekal, že by se něco takového mohlo stát. Domnívali jsme se, že asi před 300 tisíci lety se neandrtálci oddělili od genealogické lidské linie,“ říká prof. Hammer. Pátrání pokračovalo v afrických databázích a vědcům se podařilo najít Perryho příbuzné - v Kamerunu. Jeho chromozom Y byl nalezen u 11 příslušníků kmene Mbo.

Křížení s neandrtálci?

Protože nejstarší nálezy anatomicky moderních lidí jsou staré 200 000 let, badatelé spekulují, že Perryho předkové se možná křížili s nějakým jiným druhem homo typu neandrtálců nebo denisovanů, který v té době ještě žil, ale později vyhynul. Ale jasno v tom zatím nemají. „Buď vedlo k této neobvyklé genetické struktuře křížení například s neandrtálci, nebo se moderní lidé vyvinuli mnohem dříve, než naznačují dochované fosilie,“ myslí si prof. Hammer. Populace afrického kmene Mbo čítá několik desítek tisíc členů. Vědce překvapila i to, že dosud nejodlišnější větve mužského chromozomu byly nalezeny u Pygmejů, což jsou lovci a sběrači. Tak nějak si historici dosud představovali naše nejstarší předky, kteří později Afriku opustili a vydali se osídlit celou planetu. Pátrání v Africe je zajímavé i tím, že sekvence DNA národa Mbo jsou variabilní, takže není pravděpodobné, že by 11 jedinců náležících k této DNA mělo pouze jednoho praotce.

Adam chromozomu Y

Podle výzkumu, který byl publikován v letošním roce, žil poslední společný předek dnešních mužů po otcovské linii před 237.000 až 581.000 let. Původní studie uváděly 60.000 až 142.000 let. Mitochondriální Eva (v nepřerušené ženské genetické linii) žila asi před 200 tisíci lety. Neexistuje žádný důvod, proč by tento praotec a pramatka měli žít v jedné době, upozorňují vědci.

Mýty o mitochondriální Evě

Prof. Hammer varuje před populárními teoriemi „Evy“ a „Adama“, které vytvářejí představu, že celé lidstvo pochází jenom z jedné dvojice lidí, která žila v jednom určitém časovém bodě. „Jedná se o mylnou představu, že by genealogie jednoho genetického regionu odrážela celou odlišnost lidské populace. Naše výsledky naznačují, že existují ohniska geneticky izolovaných komunit, které společně konzervují tuto obrovskou rozmanitost.“ Prof. Hammer předpokládá , že budou nalezeny ještě další odlišné genetické linie, ať už v Africe nebo mezi americkými černochy, a že stáří lidského chromozomu Y může ještě vzrůst!

Epochální objev: Záhadná lidská DNA nalezena!

„Cizí“ DNA - starou asi dva miliony let - objevil v Africe dr. Joshua Akey. Možná se mu podařilo najít důkaz genetického zásahu do DNA našich dávných předků.

Prof. Dr. Joshua Akey z Washingtonské univerzity oznámil, že se svým týmem našel zvláštní DNA u členů tří afrických kmenů. Informace byly zveřejněny v letošním roce. Vědci zkoumali DNA u 15 jedinců z různých kmenů, Pygmejů z Kamerunu a Hadza a Sandawe z Tanzanie. Všichni zkoumaní jedinci mluví unikátním mlaskavým jazykem, který je připisován nejstarším Afričanům. Po dlouhém ověřování výsledků vědci dospěli k závěru, že našli „neznámou DNA“ starou až 2 miliony let. Přestože zkoumaní lidé žijí na opačných stranách rovníkové Afriky, odděleni stovkami kilometrů džungle, měli tuto pradávnou složku společnou. Ještě pozoruhodnější je, že tento genom patřil člověku, který byl „anatomicky příbuzný s moderním člověkem“. Šlo o odlišnost na úrovni kromaňonců a neandrtálců, tvrdí dr. Akey. Neznámý druh měl žít po boku Homo australopithecus a Homo erectus. Kde se v Africe vzal a kam zmizel? Proč se křížil s předky dnešních afrických Pygmejů?

Unikátní objev

Máme na světě hned dva neuvěřitelné objevy. Vědcům se zatím nepodařilo najít v lidské DNA příměs nějakého jiného hominida. A za druhé, jak to, že druh moderního člověka žil přede dvěma miliony let? Dr. Akey neumí odpovědět na otázky, odkud tato stará DNA pochází nebo komu patří, ale tvrdí, že velmi připomíná naši DNA. Co když jsme tak poprvé narazili na důkaz, že moderní homo sapiens je produktem genetické manipulace, jak to již dlouho naznačují alternativní badatelé? Nějaká civilizace mohla kdysi dávno geneticky zasáhnout do DNA tehdejších hominidů a stvořit homo sapiens. Objev dr. Akeye může přinést dlouho očekávaný převrat v pohledu na lidskou historii a vznik lidské rasy

Vědci dosud nejsou zcela jednotní ani v tom, zda se moderní člověk mísil s neandrtálci, když se s nimi před 45 tisíci lety setkal v Evropě. A najednou se objevuje daleko větší genetická záhada. O moderním člověku, jehož potomky mají být všichni žijící lidé, se předpokládá, že se vyvinul asi před 200 až 280 tisíci let v Africe. Jak je ale možné, že mají afričtí domorodci ve své DNA přísadu desetkrát staršího genomu moderního člověka? Připomeňme si, že Pygmejové jsou pokládáni za nejstarší africké etnikum. Naši předkové, kteří před 70 tisíci lety opouštěli Afriku, aby zabydleli celou planetu, byli prý podobní právě jim - obratní, vytrvalí a nesmírně odolní lovci a sběrači. Dnes těmto lidem hrozí vyhynutí, zbývá jich jen několik stovek tisíc. Výzkum tedy přišel za pět minut dvanáct.

Chybějící článek

Archeologové stále hledají „chybějící článek“, který dělí opice a lidi. Někteří hominidi jsou až čtyři miliony let staří. Jak došlo k evolučnímu skoku k modernímu homo sapiens, zůstává záhadou. Oříšek možná rozlousknul dr. Akey. Jen s tím „chybějícím článkem“ to může být úplně jinak, než si vědci mysleli. Dr. Akey se domnívá, že chybějící článek najdeme, když budeme zkoumat lidský genom dál do minulosti. A mimozemskou genetickou manipulací se odmítá zabývat: "To není otázka, která mne napadá, když se snažím interpretovat vzorec variací. A nechce se mi k tomu vyjadřovat.“ Nicméně tvrdí, že záhadná DNA je nápadně podobná genomu moderního člověka. Homo sapiens se tedy náhle vyvinul před 1 800 000 až 2 000 000 lety? To je nemožné. Došlo k sexu mezi poloopicí a moderním člověkem (který tady vůbec neměl být) a pak náš pradávný příbuzný kamsi zmizel? Titulek Seattle Times „Sex with Early Mystery Species of Humans Seen in DNA” (Sex s dávným záhadným druhem lidí je vidět v DNA). Proč by se ale moderní člověk křížil s tehdejším opočlověkem? A kde se tady zničehožnic vzal po boku Homo erectus? Přijatelněji působí vysvětlení, že záhadný moderní člověk byl mimozemšťan. S hominidy se nekřížil, ale zasáhl do jejich genomu. Genetický experiment měl urychlit evoluci pralidí. Existují teorie, že Země je místem mimozemských návštěv už nepředstavitelně dlouhou dobu. Ostatně jsou k dispozici i podivné nálezy, staré sta tisíce i miliony let, které se vymykají konceptu současné vědy. Dva miliony let stará genetická úprava DNA do tohoto konceptu docela dobře zapadá. „Naši stvořitelé“ přitom nemusejí být daleko ve vesmíru, ale naopak mohou být velmi, velmi blízko.

 

Zdroje: http://pravdu.cz/dna/epochalni-objev-zahadna-lidska-dna-nalezena

http://pravdu.cz/dna/pocatky-moderniho-cloveka-se-posunuji

http://www.ufodigest.com/article/foreign-dna-evidence-ancient-aliens
 

http://www.earthfiles.com/news.php?ID=2016&category=Science
http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-2289492/The-family-tree-test-rewrote-human-history-Researchers-stunned-DNA-submitted-online-service-dates-338-000-years.html
wikipedia.org
Ilustrace: University of Arizona

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

neandrtálci ne...

Alladin,19. 8. 2013 21:03

Lidská rasa nemá s neandrtálci společné téměř nic. Neandrtálci, jak tyto bytosti nazýváme byli vyšlechtěni padlými annunaki kolektivy z humanoidních lidoopů pro práci v afrických zlatých dolech. Byly zde i na vědecké úrovni provedeny analýzy, jež toto tvrzení(o genetické rozlišnosti původu)potvrdily. Opět odkáži na Tajemství Amenti. Pročtete-li si související pasáže, může vám leccos sepnout. Vše je o genetických predispozicích každého jednoho člověka. Pořád si hrajeme s pojmy. Pár tisíc let sem, tam. Stále jsou nové poznatky cpány do stávajících mrtvých nepružných a už velmi dávno překonaných, prázdných schémat a tezí. Stále jsou stávající i nová data zařazována do nesprávného, zkresleného, tedy nepravdivého kontextu a tím pádem je zřejmé, že takto k pravdivému obrazu skutečnosti dojít nelze. Stejné je to ve vědecké práci, jako při úsilí o vnitřní rozvoj, více spirituálním zaměření. Právě spojení pravdivé vědecké práce v kontextu pravdivých spirituálních konceptů a poznání je ta správná cesta. Mimochodem proto byla a je současná věda tak úzkostlivě držena co nejdále od vlivu jakýchkoliv spirituálních konceptů. Jsou záměrně rozděleny jako dva nesmiřitelné světy. Je to skvělá metoda, jak udržet lidské poznání na úrovni lepší doby kamenné. Dále se prozatím tato illuminátská mechanicko-technická civilizace nedostala. Tvrzení, že člověk pochází z opice není právě pravdivé. Je to jinak.
Přeji všem hezký den :)

Re: neandrtálci ne...

Poseidon,21. 1. 2019 20:47

Je pravda že nepocházíme z opic ale zase je pravda že máme společné předky je možné že autor článku použil špatný výraz pro naši příbuznost s opici, ale je velmi pravděpodobné že já stejně jako vy máme geny tedy DNA neandrtálce je to v této době sice malé procento ale je to také díky těmto genům že jsme tak adaptabilní a i když by toto nebyla pravda tak je pravda že jsme například příbuzní s beruškou nebo dokonce nějakou květinou to sice většina lidí nechce pochopit ale vše co teď žije vzniklo z jednoduché bílkoviny v moři