Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dědictví draků

20. 1. 2009
Své rodiče si nevybíráme. Jsou nám určení Karmou, Osudem a rytmus tohoto principu nemůžeme ovlivnit. V analogicky stejné situaci se nachází lidstvo planety Země. Je stále jasnější, že proslulá teorie pana DARWINA (ke vší úctě k jeho vědeckému a osobnímu majestátu) se rozpadá pod stále většími trhlinami nových skutečností ozařující (pravda, zatím ostýchavě a v náznacích) prehistorické tajemství lidských rodičů.

Asi před 265 roky žena které bylo 28 let a jmenovala se Johana Sophia SCHMIED v onen čas žijící ve vesnici TAUCHA blízko německého města LEIPZIG potratila něco co rozhodně nemohlo být člověkem. Šlo o bytost, která se hned na první pohled velmi lišila od charakteristického vzhledu člověka. Tento netvor se stal populární jako tzv. "kuřecí muž".

Únorové (2000) číslo populárního časopisu OSUD přineslo další zajímavá fakta točící se okolo jmenované události. Šlo především o informace dr. Gottlieba FRIDERICI. Tento člověk totiž oficiálně jako zástupce vědeckého světa osvědčil celou událost. Později zakonzervoval zárodek do lázně formaldehydu a vytvořil rozsáhlou reportáž o pitvě kterou osobně vedl, včetně nákresů a anamnéze matky. Dodnes se jedná o nejpřesnější a nejlepší dokumentární materiál který k této kauze je nyní k dispozici.

Během pitvy doktor poznamenal, že příliš velká hlava neměla charakteristický hydrocefalus a vizuální nádor na vrchu hlavy byl zcela zaplněn mozkovou hmotou. Srdce nemělo pericardium, ale místo toho bylo vloženo do podivné tenké blány.

Kostěná struktura těla byla také velmi různorodá a velmi se lišila od charakteristického uspořádání kostí lidské bytosti, např. čéšky byly zcela nepřítomné.

Autor předmětného článku v časopise OSUD pan Hartvig HAUSDORF (u nás vešel do podvědomí čtenářů především svou zajímavou knihou o mystériích čínských pyramid pod názvem "BÍLÁ PYRAMIDA") poukazuje na některé podrobnosti v popisu chování matky tohoto netvora, které se nápadně shodují s popisy moderních případů únosů. Nejen on ale celá řada jiných význačných badatelů v oblasti genetické manipulace lidstva ze strany jakési cizorodé inteligence považují případ "Kuřecího muže" jako překvapující důkaz výrazně podporující navrhnutou tezi.

Neméně zajímavé jsou reakce psychotroniků, kteří netradičními cestami prováděli intenzivní výzkum našeho objektu. Nezávisle se shodli na tom, že energoinformační pole této bytosti vyzařuje informace nekompromisnosti až krutosti s absencí jakéhokoliv citu. Pokud by uvažované stvoření žilo šlo by nekompromisně za svými cíly a vůbec by nemělo slitování s okolím.

Tento příběh a doprovázející fotografie jsou natolik zajímavé, že se několik známých chanellingových kanálů pokusilo svými prostředky získat další informace. Jedním z nich je žena, která je považovaná po Lysse ROYAL, Celeste KORSHOLM jako třetí nejkvalitnější chanellingový subjekt na světě. Následuje několik otázek a odpovědí, které byly učiněny na počátku roku 2000 skrze tento kanál:


OTÁZKA: Co je to za podivné stvoření které vytváří jasně definovatelný most mezi člověkem a zvířetem? Bytost je v současné době umístěna v jednom z muzeí v Německu? Tato entita byla porozená jednou ženou v Německu asi před 265 lety již mrtvá a do současné doby se nachází ve zvláštním formaldehydovém "tanku".

ODPOVĚĎ: Je to kříženec - hybrid.

OTÁZKA: Jedná se tedy o vědomou hybridizaci a genetickou manipulaci ke které došlo téměř před 300 lety?

ODPOVĚĎ: V zásadě odpovídáme ano. Tento mechanismus nakonec vedl k potratu.

OTÁZKA: Žilo by toto stvoření po normálním porodu?

ODPOVĚĎ: Nikoliv

OTÁZKA: Kdo je zodpovědný za tento experiment?

ODPOVĚĎ: To nebyl experiment. To byl výsledek Reptiloidního znásilnění.

OTÁZKA: Ta matka tedy byla znásilněna Reptiloidem. Proč Reptiloid znásilnil onu ženu?

ODPOVĚĎ: Již jsme společně diskutovali o těchto motivech.

OTÁZKA: Ano. Oni doslova pojídají energetické vzorce strachu. Také jsou schopni se krmit jistými energetickými kvalitami které vyzařují z pohlavních orgánů a především z první a druhé čakry člověka. V některých případech jsou schopni měnit přímo genetický program. Ale dochází k takovému přímému pohlavnímu spojení mezi Reptiloidem a lidskou ženou často?

ODPOVĚĎ: Velmi zřídka.

TÁZAJÍCÍ: Tak v tomto případě se tak stalo a výsledek je přímo až neskutečný.


Další zajímavý příběh se stal nedávno skupině speleologů, kteří ve státě Nevada pátrali po pohřešovaných turistech, kteří s největší pravděpodobností zabloudili v místním velmi rozsáhlém podzemním labyrintu. V podzemí pak ostrým světlem lamp, které si nesli sebou vyplašili podivuhodné stvoření, které reagovalo velmi inteligentně i když agresivně. Jednomu členu skupiny se podařilo Bytost před tím než zmizela z oči vyfotografovat, viz. foto níže.

Pohřešované osoby se nalézt nepodařilo. Zato ovšem získaná fotografie způsobila rozruch. Do případu se zainteresovalo mnoho biologů, kteří se marně snažili napasovat toto stvoření k nějakému známému druhu. Když se jim to nakonec nepodařilo tak zase někdo jiný přišel s tím, že prezentovaná fotografie je padělek. Celou řadou nezávislých analýz se nakonec došlo k závěru, který zainteresovaní pozorovatelé z kruhů blízkých speleologické expedici předvídali. Nebyly zjištěny žádné indicie, které by opravňovaly tvrzení, že fotografie je falešná. Ale stvoření na ní je dodnes hádankou.

Jinou neméně zajímavou skutečností jsou různé deformace lebek. V dnešní vědecké i populární literatuře lze nalézt celou řadu indicií hovořících o tomto tzv. "tělesném umění". Zdá se, že snaha o originální projev tělesné fyziologie sáhá hluboko do minulosti. Jeden z předních odborníků na toto téma pan Paul G. BAHN na jednom místě hovoří o tom, že v posledních letech byly učiněny významné nálezy pozůstatkových forem "tělesného umění" i jiného charakteru než jsou různé typy účesů nebo tetování. Jde především o zvláštní kostní modifikace, které byly nalezeny ve skupině fosilních pozůstatků v pohoří ALTAJ ale i na druhé straně světa v bažinaté oblasti CHINCHORRO severní Chile. Jde především o lebeční kosti. Jsou známy a velmi dobře zadokumentovány případy, vycházející z místního folklóru, prakticky po celé planetě, kdy si jedinci již od dětství cíleně deformovali skelet lidské lebky pomocí různých tlakových mechanismů. Nálezy takto deformovaných lebek učiněné v bažinaté Australské oblasti KNOW se datují hluboko do minulosti až do období 13.000 let před našim letopočtem.

Ale zdaleka ne všechny lebeční anomálie se dají vysvětlit folklorní umělou stimulací kostí. Tímto postupem lze lebku deformovat a nelze ale docílit toho aby se lebka zvětšila v objemu. Často se jedná až o dvojitý nárůst objemu lebky včetně masivní lebeční kosti. Svědčí o tom především nálezy v oblasti ICKA v Peru. Viz obr. níže.

Možná, že jste někteří viděli film s příznačným názvem "STARGATE" (HVĚZDNÁ BRÁNA). Co má ale společného tento film s dědictvím Draků a mystériem obřích lebek? Pointa snímku je postavena na návštěvě mimozemských entit v prehistorických dobách naší planety. Co je ale nejzajímavější je fakt, že producent filmu Joel MILLS měl v době před natočením snímku, ale i během jeho výroby mimořádný zájem o všechny informace vedoucí k relikviím "neobvyklých obřích lebek". MILLS sám přiznává, že je přesvědčen o zdravém pravdivém jádru filmu. V historických dobách resp. v době staroegyptské říše jisté druhy mimozemských Bytostí používali člověka jako otroka k těžení různých strategicky důležitých rud. Je skutečně zajímavé, že mystérium obřích prodloužených lebek je nefrekventovanější právě v oblasti bývalé staroegyptské říše." Jsou velmi dobře zadokumentována fakta o tom, že Egyptský král AKHENATON a jeho dcery byly pyšné na výrazně odlišné rysy svých lebek a skutečné pozadí této královské rodiny je zahaleno tajemstvím.

Tajné společenství ROSEKRUCIÁNŮ používalo rekonstruovanou sochu krále AKHENATONA jako důležitý posvátný symbol v jedné z jejich hlavních kanceláří této v SAN JOSE, Kalifornie.

Další zajímavá indicie týkající se našich podezřelých lebek se vztahuje k literárnímu dílu Ignatiuse DONNELLYHO: "ATLANTIS ANTEDELUVIAN SVET". Autor se pokouší dokázat existenci prastarého kontinentu uprostřed Atlantiku, který se postupně propadl do moře. Jedná se samozřejmě o známou Atlantis. Dříve než se tak stalo odešly jisté velké skupiny civilizace obývající Atlantis na jedné straně do Mexika a Peru a na straně druhé do Egypta. I tato teorie není nic nového. Dodnes je do nekonečna rozebírána a omílána v různých odborných publikacích. Co by nás ovšem mělo zaujmout je zmínka, která hovoří o tom, že vedoucí a řídící klany těchto migrujících frakcí byly složeny z jedinců, kteří měly velké obří do homole zploštělé lebky !! A vůbec celkově jejich popisný zjev měl do lidského desigenu hodně daleko. Donnelly přitom čerpal z dobových Inckých a Mayských manuskriptů popisující příchod tohoto podivuhodného společenství, které navždy ovlivnilo místní domorodé civilizační uskupení Jižní Ameriky. A skutečně mnoho podivných obřích lebek bylo nalezeno v lokalitách Peru, především v oblasti NAZCA o čemž by mohl zasvěceně hovořit například známý Erich von DANIKEN. Celá řada těchto fosilních pozůstatků je dnes k vidění za malý poplatek v mnoha malých provizorních muzeí kterých je v blízkosti podobných lokalit poměrně dostatek. S překvapením lze zjistit kolik lebek na sobě nese jasné stopy chirurgických zákroků. Je skutečně k nevíře uvěřit, že v tak dávné historii existovali techniky mozkové chirurgie, které by si zřejmě v mnoha ohledech nezadaly se současnou lékařskou vědou.

Na místě je otázka proč neměla veřejnost tyto fotografie a nebo přímo fyzické fosilie možnost vidět a tudíž i studovat již dříve. Místní průvodci shodně odpovídají, že je to především práce vysokých církevních hodnostářů, kteří cítili, že tyto lebky vytváří souvislost s tzv. "potomstvem ďábla" (Jak se zdá církev nelze podceňovat ani náhodou, alespoň co se informovanosti týče. Další otázkou pak je odkud tyto informace církev nabrala.) jinými slovy "potomstvem padlých andělů".

Stejné druhy podivných lebek můžeme objevit v Mexiku respektive v muzeu města MERIDA nedaleko známé PALENQUE. Ale také všem známý PASCAL VOTAN jehož reliéf zdobí známou hrobku by mohl mluvit. Budeme-li pozorní zjistíme, že i tento "kosmický korzár má vyobrazenou lebku podezřele rozšířenou a prodlouženou.

Všechno ukazuje na to, že máme co dočinění s jakousi podivnou planetární kastou jedinců, kteří se profilem své lebky výrazně liší od stávající obecné normy. S těmito jedinci či skupinami se můžeme v historických pramenech a nebo formou fosilních nálezů setkat prakticky po celém světě. Neméně zajímavou skutečností je fakt, že většinou byli zásadní histografické informace týkající se tohoto společenství veřejným tabu a až hysterickým způsobem byly s precizní trpělivostí utajovány před veřejností. Na straně druhé celá řada tajných spolku, společností či jiných aktivit skrývané informace sdílela, doslova se jimi živila.

Mystérium anomálních lebečních fosílií patří mezi základní indicie jasně dokreslující fakta hovořící o tom, že s lidskou oficiálně prezentovanou historií není všechno v pořádku.

Naskýtá se tu hned několik otázek. Buďto tyto anomální fosilní lebeční pozůstatky patří jedincům nám zatím neznámé mimozemské rasy, která operovala a nebo stále ještě operuje v prostředí Země. Nebo jde o lebky křížence člověka s jakousi zatím blíže nespecifikovanou mimozemskou rasou. Může ovšem také jít o nějakou vzácnou biologickou anomálii člověka. Výzkum probíhá na různých úrovních. Od té čistě vědecké až po alternativní roviny badatelské. Vezmeme-li však v potaz styčné linie různorodých historických odkazů od literárních relikvií, různá prehistorická vyobrazení, legendy a mýty nemusí být odpověď zase až tak složitá.


Převzato z:
- Matrix-2001.cz (22.11.2001, Dědictví draků - dračí lebky)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA