Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trocha astronomie

16. 5. 2010

Planety spojují gravitační dálnice. Umožní superlevné lety

 
Mapa gravitačních tunelů
Mapa gravitačních tunelů v naší Sluneční soustavě.
Foto: 

Celá naše Sluneční soustava a vůbec vesmír je protkán sítí takzvaných gravitačních tunelů. Vědci je nyní mapují. Tunely mohou totiž výrazně zlevnit budoucí meziplanetární lety.

 
 

Je to přitom podobné jako bychom se plavili v oceánu, v němž loď unáší nejrůznější proudy. Stejné je to i s gravitačními tunely. Stačí do nich vjet a nechat se přitažlivou silou táhnout.
 

 
 
 

 

Počítačové simulace ukazují, že gravitační tunely v naší Sluneční soustavě připomínají ohebné trubice, které navzájem spojují všechny planety a jejich měsíce.
 

Gravitační koridory jsou spojeny Lagrangeovy body, ve kterých se účinky různých přitažlivých sil navzájem ruší. Toho chtějí využít také astronomové, kteří do těchto míst pošlou nové družice. Satelity v těchto bodech zůstanou, dá se říci, že navždy. Nebudou se přitom muset spoléhat na korekční rakety, které by upravovaly jejich polohu.

Lagrangeovy body
Lagrangeovy body v okolí Slunce
Foto: tn.cz
 
Pokud loď vjede do takového gravitačního koridoru, pak bude "padat" podobně jako těleso k zemskému povrchu. Jediná energie, kterou k tomu potřebujeme, je ta, již musí loď a její motory vydat k tomu, aby se dostala na správné místo ve vesmíru.
 

 

Gravitačního tunelu využila v roce 2004 kosmická loď Genesis. Díky tomu snížila spotřebu paliva nutného k letu více než desetkrát. V rámci mise mělo zařízení zachytit částice slunečního větru. Úkol se ovšem nepodařilo dokončit. Kvůli poruše padáku byly vzorky kontaminovány.
 

Vědci jsou přesvědčeni, že díky gravitačním tunelům bude jednou možné cestovat například mezi Jupiterovými měsíci zcela zadarmo. Naopak výlet bychom zaplatili časem - putování z jednoho měsíce na druhý bude trvat měsíce.

 

Mezi planetami může být život. Lišejníky tam přežijí

 
Meziplanetární prostor
Meziplanetární prostor může být domovem mnoha organizmů.
Foto: |

Vesmír je nebezpečné místo pro většinu živých tvorů. Pro lišejníky to ale neplatí. Při pokusech přežily v otevřeném kosmu neuvěřitelných 18 měsíců.

 
 

A měly se přitom čile k světu, uvedli odborníci z evropského modulu Columbus, který je součástí Mezinárodní vesmírné stanice ISS.


V rámci nevšedního experimentu "Expose-E" zde kosmickému záření, vakuu a velmi nízkým teplotám vystavili celkem 664 biologických a biochemických vzorků.


Expose-E je de facto krabice s několika přihrádkami. Dvě z nich byly vystaveny přímému kosmickému prostředí, další obsahovala plynnou složku, která měla za úkol simulovat řídkou marťanskou atmosféru.


"Okno" chránící tento box rovněž imitovalo solární spektrum, které dopadá na povrch Marsu.

Expose-E
Projekt Expose-E

Foto: Oficiální zdroj

 

 
Ukázalo se, že přeborníky v délce života v kosmu je lišejník rodu xanthoria elegans. Jde o symbiotický organizmus, který tvoří houba žijící ve spolupráci s bakterií.

 


"Tyto orgranizmy běžně nacházíme na Zemi, a to rovněž na těch nejextrémějších místech. Když jsou vloženy do prostředí, které nemají rády, deaktivují se a čekají na lepší podmínky," uvedl biolog René Demets z evropské organizace ESA.

Lišejník rodu xanthoria elegans
Lišejník rodu xanthoria elegans se ukázal být pravým kosmickým nezmarem.
Foto: Oficiální zdroj
 
Vědci proto nevyloučili, že podobné organizmy mohou v meziplanetárním prostoru běžně přežívat a eventuálně osidlovat další vhodná tělesa.

 


"Pokud by byly uvnitř asteroidu, který dopadne na zem, mohou se pak eventuálně i rozmnožovat," dodal Demets.

Zdroj: tn.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

kdo

adam,11. 12. 2011 14:07

kdo to vymyslel

Re: kdo

adam,11. 12. 2011 14:08

ja kdo asi